Ze zpráv zasílaných do útulku …

Bonbonka chválím až do nebe, už přišel na to, že čůrat se dá i venku!!!!!!!

Snad už jsme se zbavili té jeho blokace, kdy mu to venku prostě nešlo. Čůrá i doma (špatně se odhaduje kdy se chystá čupnout a čůrat, protože pořád chodí s nosem na zemi - dokonale maskuje ), ale už i venku, takže teď bude jen otázka času, kdy bude venku čůrat víc než doma . Dneska byla ráno sranda, venku u nás prší, a když se Bonbonek o půl páté ráno vzbudil a šli jsme ven, tak se postavil ke dveřím, a jen koukal co to tam z toho nebe padá .... a ani ho nenapadlo, že by se šel proběhnout. Znechuceně se otočil k té trávě zády a jasně mi naznačil, že do toho počasí nepůjde ani za nic . Tak jsme šli dovnitř ..... a i tam jsem ho musela pochválit, protože je tak šikovný, že už se snaží chodit čůrat na podložku (takové savé podložky co se dávají starým lidem do postele). Máme ji v obýváku na zemi, a Bonbonek své potřeby směruje na ni - snaží se, opravdu . Třeba lujdu pustí na rozhraní, ale fakt se snaží!!!!!  16.4.2008

 

Tak Bonbonek je už u nás týden .... tak rychle to utíká!
Je úžasný, pořád nás něčím novým překvapuje, pořád je za všechno hrozně vděčný a shodli jsme se doma, že prostě nemá chybu !
S kavkazačkama je pořád úplně v pohodě, žádná změna k horšímu. Za našeho dozoru venku lítají spolu po zahradě, na hoňku s ním nejraději hraje Colinka. Bonbonek je tak hbitý a rychlý, že jí vždycky zmizí z dohledu , a když už toho má dost, tak se jí jednoduše pověsí za krk - tedy za chlupy na krku. Ona se diví, cože jí to pod bradou visí .... ale opravdu se nebojte - je to všechno jen kontrolovaná hra a Bonbonek už ví kde má své hranice, přes které nejde. Nejstarší Bińuška ho nechává i ležet přes své packy, a Bonbonek jí naoplátku "čistí oči". Když je má zavřené, tak jí je Bonbonek olizuje . Když jdeme ven na procházku, tak cestou tam je Bonbonek takový nejistý, nikdy nás nepředbíhá. Ale po pár metrech se otrkává a už jde v úrovni našich nohou .... a cestu zpátky domů už maže tak, že ho musíme vodítkem brzdit . Tohle ale dělá jen když jde na procházku sám ... když jdeme spolu s ostatníma psama, tak šmaruje radostně tam i zpátky, jako by si byl s těma našima psiskama jistější. A musím Vám říct, dokonale blbneme lidi v okolí ! Téměř každý, koho s Bonbonkem na procházce potkáme, tak se ptá, jestli je to štěňátko našich pejsků . A každý se nad ním rozplývá ... stejně jako my pořád ! Taky je Bonbonek s každým kamarád, je mu jedno u koho sedí v klíně a s každým se radostně vítá. Dneska jsme s ním byli na návštěvě mých rodičů, a za dědou se hnal jako by vůbec nebyl náš . Je to hrozně pozitivně naladěný pejsek, ze všeho se umí radovat, všechno přijímá s nadšením. Co se týče čůrání a kakání, tak jsme udělali velký pokrok - tedy Bonbonek, abych si nepřivlastňovala jeho zásluhy ! Ne že by doma nečůral a nekakal ... ale už to dělá i venku, a nepřipadá mu to vůbec divné . Doma už se snaží chodit čůrat na určenou podložku, někdy se ještě netrefí, ale je vidět že se snaží. A představte si, když jsou otevřené dveře do koupelen (jednu má dcera v patře, a jednu máme dole), tak chodí kakat do koupelny na dlaždičky!!!!!!! A průjem už taky nemá, takže jsme to myslím zvládli. Po ránu sice pořád ještě pokašlává, ale myslíme si že je to čím dál míň - takže nám dělá radost úplně ve všech směrech!!!!!!! Domeček má rád, a vysloveně si na spaní vybírá tmavé kouty, nebo prostory kde má "střechu" nad hlavou! Zaleze si pod židli, pod stůl, nebo si šupne do domečku sám, a tam spí jak Šípková Růženka. Už se párkrát i stalo, že jsme si nevšimli že je vzhůru, a byl tam po probuzení hrozně hodný, okusoval si tam hračku .... , žádná hysterie a vztek, že nemá možnost vyběhnout ven. Jak říkám - šikulka !!!!!!  20.4.2012

 

Brzy to bude měsíc, co s námi Bonbonek bydlí .... a co se radujeme z jeho přítomnosti. Je čím dál šikovnější, pořád moc hodný a vděčný za všechno. Pořád je kamarádem také našich psů, a i psů našich přátel . Asi Vám naskakuje husí kůže když tohle čtete ... ale on je opravdu neskutečně kontaktní zvířátko, které ze sebe něco zvláštního vyzařuje!!!!! Ještě jsme nepotkali psa, který by Bonbonka varoval a nehodlal ho k sobě pustit. Samozřejmě, že "předvýběr" jeho psích kamarádů děláme nejprve my , a lustrátoři jsme pořádní , to se nebojte. Je zvláštní, že i na veterině se už očuchal a skamarádil s pejsky, u kterých nám majitelé tvrdili že jejich pes ostatní psy nesnáší .... a žasli jak ti jejich zuřivci začali kňourat poté, co se na ně Bonbonek upřeně podíval, stočil hlavičku na stranu a kňukl že by chtěl za nima . Tohle se nedá popisovat, to se musí vidět .... Největším kamarádem doma je pro Bonbonka Colinka, je sice veliká, ale duší stále velké dítě , a tak spolu s Bonbonkem řádí a hrají na hoňku , Bonbonek se jí vždycky někde schová, a pak se jí směje zpozarohu . Navzájem si "vybírají blešky" (oni žádné nemají, ale ožďubují se tak, že to vypadá jako by měli ), olizují se, vybízejí se ke hře .... podezříváme Bonbonka, že vyspěje dřív než naše roční Colinka . Doma je Bonbonek hezky poslušný, opravdu nám nic nezničil, čůrání a kakání venku už taky docela dobře zvládáme, když někdo přijde domů tak se s každým utíká přivítat ... je pořád jako usměvavé sluníčko . Dopoledne tráví v tom svém domečku, asi spí, protože se prý žádné zvuky od nás nelinou (babička nám chodí poslouchat přes dveře). A odpoledne s námi blbne doma i venku, tryskym přeskáče křesla i gauč, honí se za balonkem, bojuje s uzlíkem .... a nás už bolí ze smíchu bránice .  6.5.2008

 

Bonbonek se má dobře a skvěle prospívá. Váží už 5,5 kg (když jsme si ho od Vás přivezli, byl 2,5 kg mrňátko ) a je to čertisko, přesto pořád k zulíbání !!!!  Už začal chodit s dcerou na cvičák, zkoušíme poslušnost .... tak sedni a lehni už zvládá velice dobře, obzvlášť když tuší že odměna bude sladká . I na cvičáku jsou z něj všichni naměkko ... nikdo nechápe jak se někdo mohl zbavit tak temperamentního a milého pejska. Je s každým kamarád, s lidmi i ostatními pejsky .... s naší Colinkou jsou ovšem nerozlučná dvojka ! V sobotu jsem se s Colinkou přišla podívat na cvičák, abych na vlastní oči viděla co se tam děje, a jak to dceři a Bonďovi jde .... no a co myslíte , když nás Bonbonek viděl, tak už se nedokázal soustředit na nic a měl oči jen pro Colinku. Pořád spolu běhají, Bonďa se jí věší na chlupy, navzájem se štenkrují .... a Colinka si ho hlídá jako by byl odjakživa její! Na tom cvičáku se jí vůbec nelíbilo, že ostatní tam na Bonbonka sahali a hladili si ho! Vždycky když se k němu někdo sehnul, tak hned na něj vrčela a dávala najevo že Bonbonek je její a nikdo si k němu žádné důvěrnosti dovolovat nebude! Ale Bonbonek je ve svém živlu, když se kolem něj každý točí, mazlí se moc rád , je mu jedno která ruka ho rozmazluje .... ale když na něj někdo z rodiny zavolá, okamžitě utíká zpátky k nám aby nás oblízal a my věděli že je nám věrný

26.5.2008

 

Tak se zas po čase ozýváme, všechny Vás zdravíme, a hlásíme že Bonďa už je "skoro chlap" ! Tento týden začal při čůrání zvedat nožku, už je přezubený (momentálně má ale vrchní špičáky zdvojené - staré ještě drží a nové už jsou v životní velikosti, budeme se radit s vetem jestli nebude dobré ty mlíčňáky vytrhnout), je přesrstěný (nejde ani popsat jaká mu narostla krásná, hebká a dlouhá srst ) a je z něj krásný, poslušný a sebevědomý pejsek !!!!!!! Byl s námi i na dovolené, byli jsme s partou přátel v Beskydech, a Boníšek byl samozřejmě s námi. Prožil s námi týden plný procházek a mazlení (byli z něj unešení i všichni naši spolubydlící). Absolvoval s námi i cestu z Trojanovic na Pustevny - nahoru lanovkou a dolů na koloběžce. Abych to vysvětlila - byl v batohu a dcera ho nosila buď na břichu, nebo na zádech. Vůbec neprotestoval a nezmatkoval, byl šikula!!!! Jinak šmaroval hezky pěšky, je neunavitelný, ale děsně milý a chytrý !!!!!  3.8.2008

 

Bonbon píše do útulku:

Zdravím své vychovatele na Slovensku, a v Trnavském útulku obzvlášt ! Musím se Vás s něčím pochlubit - dneska jsem se stal "Beskydským voříškem" - no tedy skoro , ale na bedně jsem teda stál! Stáli jsme tam dohromady tři a pode mnou byla trojka, tak jsem byl asi třetí ... Moje mladá panička poskakovala radostí skoro jako já skáču pořád (já si totiž dokážu užívat života pořád, v horku i v dešti, na gauči i na cvičáku, no prostě úplně vždy a všude!). Seběhlo se to hrozně rychle, byl jsem s paničkou na své první výstavě (prý voříškyádě) a bylo tam takových tajtrlíků jako já mraky. Jedna fenečka tam dokonce vypadala skoro úplně jako já, moje stará panička (mamina od té mladé) na ni koukala a pak zas na mě ... prý to snad ani není možný, prý bychom si mohli dělat navzájem dvojníky! Všichni ti pesani tam byli báječní a krásní, každý byl originál, ale moje panička mě pořád ujišťovala že nejkrásnější jsem stejně já . A to jsem nakonec skoro byl ... ze všech těch pejsků co se tam naparovali a předváděli, jsem se probojoval do užšího finále a nakonec, jak už jsem říkal, mě panička postavila na takovou bednu s trojkou, postavili přede mě pohár, obložili mě nějakýma voňavýma pytlema (až doma jsem zjistil že v nich byly granule a všelijaké dobroty), obrovským pelechem a všichni tam paničce gratulovali a mě osahávali a žvatlali na mě jako bych byl nějaké mimino! Teda né že bych si to neužíval , já se mazlím hrozně rád !!!!! Tak jsem se s Vámi podělil o svůj dnešní úspěch, a mastím do pelechu, dneska to byl fakt náročný den! Pozdravujte všechny mé bráchy a sestřičky, a tomu šupákovi co mě s nima a s maminou donesl před útulek vyřiďte že na mě mohl být pyšný on, takhle se ze mě radují jiní, a je mi s nima dobře !  Váš Bonbonek (a paničky, kterým jsem diktoval) 13.9.2008

 

Už dlouho jsme se neozvali, ale Boníček (Bonbonek, Bonďa, Bobeš, Bobeček, Bobíšek, Boňásek ... no prostě zlatíčko ) se má stále dobře, alespoň doufám, že i on to tak vnímá. Neustále nás rozesmívá svými psími kusy, pořád vymýšlí nějaké kraviny a když se smějeme, tak je šťastný a vymýšlí ještě větší !!! Miluje když mu házíme balonky, když ho drbem na bříšku a za ušima ... miluje naši Colinku, pořád si spolu hrají! V květnu nám umřela naše nejstarší Biňuška, měla skoro 10 let a bydlela s Boníčkem doma. Je tu po ní smutno, Boníček už doma zůstal sám ... Musím ho ale hrozně moc pochválit, nikdy nám neudělal žádnou škodu, věnuje se pouze svým hračkám , zařízení domu ho vůbec nezajímá. A taky jak dospěl, tak se snaží hlídat , což je teda sranda, protože hlídání se ho snažíme odnaučit - na hlídání máme kavkazáky venku, Boníček je mazlící a tak štěkání doma po něm nechceme. On když vždycky venku slyší štěkat kavkazačky, tak zpozorní, celý ztvrdne a pak spustí taky. A když ho okřikneme, aby neštěkal a byl zticha, tak je vidět jak se nám chce zavděčit a být potichu, ale současně jak mu to hrdélko štěká samo ... a pak mu z tlamky lezou takové zvuky jako "muauaou" ... no chvílemi to zní i jako mňaučení )) On má vůbec takové nějaké kočičí manýry . Oblíbil si jedno okno se širokým parapetem! Vyskočí si na něj, pak si lehne a pozoruje cvrkot venku, sedí tam jak kočka . A když se něco šustne, tak za tím oknem hlídá jak ďas , štěká a skáče po okně, a kdybychom mu to okno otevřeli, tak je schopný z něj vyskočit a pelášit k plotu. Je to fakt komediant a náš domácí šašek . Je to opravdu hrozně milý pejsek, poslušný, chytrý, prostě zlatíčko !!! 5.7.2009