- Chyba
|
* 8. 11. 1998
+ 14. 8. 2004
Attila od Královny Támar – Atík – se k nám v únoru 1999 p?ist?hoval jako nástupce našeho prvního, zesnulého kavkazáka Dargana (více o n?m v sekci "Naši psi" – Dargan Kamenná stráž).
Nebyl už sice žádné mimino - m?l 4 m?síce a byl ho už p?kný kousek, ale brzy nás vzal za své a brzy si zvykl na nové prost?edí. Ale hlavn? - zaplnil prázdnotu, která u nás po odchodu Dargana panovala, a my všichni jsme op?t pook?áli.
Také Atík velmi brzy za?al plnit naše kamarádské, hlídací i výstavní o?ekávání a nad?je, a to rovnou na jedni?ku s hv?zdi?kou J. Neo?ekával žádné p?íkazy, povely, úplatky a odm?ny p?i pln?ní svých povinností a nedával nám najevo že jedni?ka je tady on J. S vd?kem a radostí p?ijímal naše pochvaly a pohlazení, projevenou lásku a radost k n?mu nám soustavn? ve znásobeném množství vracel. Nikdy nebojoval o své postavení, nikdy se nesnažil zahradni?it, vždycky se choval p?esn? tak jak se od n?j o?ekávalo – m?l jakýsi šestý smysl, tušil co se po n?m chce a p?esn? podle toho se choval!!!! Na výstavách se tak choval"velmi slušn?," doma p?i hlídání adekvátn? situaci. Nikdy p?i hlídání zbyte?n? nešt?kal a k plotu chodil ud?lat dojem opravdu jen tehdy, když m?l pocit, že by to bylo vhodné - a odhad m?l opravdu jedine?ný J!
Vrhy: A z Darganova dvora (více v sekci "Št??ata" – vrh A) – 27.10.2002 B Carmen Horrendum - 28.3.2003 – matka vrhu Alsafar Gratis Andy (psi – Badhar, feny -Badhara, Barleta, Baia, Brosica)
Atík nás opustil ve svých nedožitých šesti letech, velmi ne?ekan?, velmi rychle L! Rozlou?ení ... Náš milý Atíšku!
Dnes ti už náš pozdrav a pohlazení, k naší velké lítosti, zasíláme až do psího nebe. Na tamní cesti?ku t? vypravila sama matka p?íroda, když na tebe uvalila b?ím? t?žké a záke?né, navíc ješt? nevylé?itelné nemoci, která t? za?ala ni?it teprve nedávno. V dob?, kdy jsme vypravovali do nového domova poslední z tvých bé?kových nete?í, tvou nejoblíben?jší Bašenku (to je ta, co si k tob? mohla dovolit úpln? všechno, ?íkali jsme jí „Atíkova všemohoucí“), jsme se s velkým zd?šením dozv?d?li, že nebude dlouho trvat a budeme se muset ?asem rozlou?it i s tebou, s tebou však bohužel navždy. Na tvém úd?lu se nepodepsali ani tví rodi?e, ani nikdo z tvého nejbližšího okolí. O to bolestiv?ji jsme prožívali tvé náhlé a nep?edvídatelné trápení, které jsi si nezasloužil a které snad k tob? p?íroda seslala jen hloupým a nenapravitelným omylem.
Se svým osudem jsi bojoval velmi state?n?, relativn? dlouho jsi nikomu nezasv?cenému nedovolil odhalit sv?j handicap, „domácí povinnosti“ pro tebe byly p?edn?jší. Skoro dva m?síce jsi snášel nep?íjemné vpichy injekcí a baštil kvanta nechutných pilulek. V?d?l jsi, že pokud se nep?estaneš nimrat v potrav? (pamatuješ?, byl jsi labužník!), nebude mít tvé t?lo sílu bojovat. A ty jsi se nimrat p?estal a naopak jsi za?al baštit jako o závod. S chutí, s radostí sob? vlastní jsi chodil vyžírat i misky Bi?ušky a ?apušky. Š?astní jsme t? pozorovali, jak neztrácíš chu? do života a jak spolu s námi neházíš flintu do žita (tak jako léka?i, kte?í tvé nemoci asi rozum?li víc než my).
Dlouho jsme necht?li vid?t jak t? tvé projevy radosti v??i nám vysilují a ni?í. Necht?li jsme si p?ipustit, že tvé polehávání není zp?sobeno horkým letním po?asím a že mizí i tvá radost z milovaných procházek. Necht?li jsme si uv?domit, že ty nám svou pacinku budeš podávat i ze svých nejposledn?jších sil, stejn? jako nep?estaneš vrt?t ocáskem p?i každém pohledu na nás. Cht?li jsme v??it (a v??ili jsme!!!) tomu, že se vše v lepší obrátí a ty sv?j boj navzdory všem negativním prognózám vyhraješ! Brzy se ale tvé trápení nedalo p?ehlédnout a my byli nuceni p?ipustit si, že svou bitvu za?ínáš prohrávat. Když t? tvé t?lí?ko p?estávalo poslouchat úpln?, když jsme vid?li jak se p?emáháš abys ušel pár krok?, když se ti za?alo t?žce dýchat i za chladn?jších nocí, a když tv?j znavený pohled o?í bez plamínk? za?al vysílat jen smutek …bylo na?ase p?estat p?emýšlet o tom, zda si zasloužíš prožívat své utrpení do úplného konce (by? s t?mi, co t? m?li moc rádi a co se t? necht?li nikdy vzdát), nebo zda si zasloužíš d?stojných odchod tam, kde op?t budeš Atík, P
Když jsi usínal, snad t? nic nebolelo. Chvíli jsi na nás koukal, vzájemnými pohledy jsme si sd?lili jak moc se máme rádi a jak moc nás mrzí, že se vše práv? stává minulostí…. Pak jsi pomalu zav?el o?i, a usnul jsi navždy … Hlavou nám b?žel krásný film o tom, jak jsme si t? jako ?ty?m?sí?ní št??átko p?ivezli dom? nedlouho poté, co nás navždy opustil tv?j p?edch?dce Dargan. Hned jsi mezi nás zapadl a za?al jsi t?šit naše srdí?ka. Nikdy jsi nás nezklamal a vždycky jsi brzy pochopil co se od tebe žádá. P?esn? jsi um?l odhadnout každou situaci a nebylo pot?eba t? o n??em p?esv?d?ovat.
Sv?j poslední, v??ný pelíšek máš na zahrad?. Tam, kde jsi se s oblibou prohán?l se sme?kou a tam, kde jsi celému okolí sd?loval, že vládneš nekompromisn?, ale spravedliv?! Budeš s námi po?ád. Jen už si t? nebudeme moci pohladit, nešt?kneš po žádném šupákovi, nevyprášíš kožich své Bi?ušce a ?apce, které t? do poslední chvíle musely poslouchat a respektovat. Jsi po?ád NÁŠ ATÍK, Atí?ek, Atíšek …pro nás nejkrásn?jší ze všech krásných, nejv?rn?jší ze všech v?rných, nejhodn?jší, nejskv?lejší, prost? NEZAPOMENUTELNÝ!
Za ten sv?j krátký psí život jsi nám stihl dát tolik radosti a pot?šení, kolik si my lidé n?kdy nesta?íme darovat za celý život lidský. D?kujeme ti za vše co jsme s tebou mohli prožít a odpus? nám vše, ?ím jsme ti nev?domky mohli ublížit. P?ejeme ti posmrtný život na výsluní a budeš-li mít ješt? n?kdy cestu mezi živé, zro? se op?t v Darganov? dvo?e!
PS: a Dargana pozdravuj, t?eba si na nás taky ješt? vzpomene! |
AN PES - ATTILA OD KRÁLOVNY TÁMAR, junioršampion a šampion ?eský (vzpomínáš?, byl jsi prvním v historii ?R kdo oba tyto tituly získal a my se chlubili tvým pe?ím). 