narozen 27. 10. 2002

rodi?e: JCH. Binta Kaukazský ?ert x CH. Attila od Královny Támar

Jako majitelé chovného páru jsme se rozhodli odchovat sv?j první vrh. M?li jsme za to, že posta?í, když budoucí nastávající matku v jejich plodných dnech nebudeme d?sledn? odd?lovat od budoucího nastávajícího otce. Ale chyba lávky, p?íroda mínila jinak! Pro? by se m?la budoucí nastávající matka pod?izovat na svém teritoriu n?komu, s kým neustále bojuje o postavení i mimo "své dny"? Zkrátka z toho napoprvé "nic" nebylo L. Binta se zkrátka rozhodla k sob? Atíka v?bec nepustit!

Na podruhé, informováni o tom, že to co se stalo nám, není bohužel až tak neobvyklé, jsme si už tedy velké nad?je ned?lali, ve skrytu duše si však n?jaká ta mr?ata p?áli. Nejd?ív to vypadalo, že z toho zase nic nebude, ale nakonec jsme se p?ece jen p?ír?stku do?kali.

V naší chovatelské stanici p?išel na sv?t jeden "dargánek", kterému jsme dali jméno ARBAT.

Tomu, že se v?bec narodil, vd??íme mimo jiné d?slednosti našeho veteriná?e, který nám nejprve po sonografickém vyšet?ení asi t?icátý den po krytí oznámil, že je mu líto, ale št??átka  nebudou. Byli jsme smutní, ale nezbylo nám, než tento fakt již po druhé p?ijmout. Naše Bin?a se však po následující týdny tvá?ila, že je stráááášn? unavená, je jí venku hrozzzzzná zima a proto musí dovnit? do domu atd. Když však za?ala spoušt?t i mléko, její stav jsme vyhodnotili jako falešnou b?ezost a za veteriná?em se rozjeli op?t, tentokrát s žádostí o pomoc s p?erušením laktace. P?edpokládali jsme, že ordinaci opustíme s krabi?kou n?jakých prášk? v kapse a všechno se zase vrátí do starých kolejí. Veteriná? nám fenu prohmatal a zkonstatoval, že to opravdu vypadá na falešnou b?ezost, ale p?ed tím, než nám naordinuje léky, provede ješt? další sono - jaksi pro jistotu. A to našemu budoucímu miminku vlastn? zachránilo život - nebo? bylo asi týden p?ed porodem takto "objeveno"a ne léky zlikvidováno! Ordinaci jsme tedy opoušt?li s radostí a s v?domím, že zázraky se opravdu d?jí J.

Když se ale Arbat do týdne narodil, d?tskou ?ást rodiny zklamal už jen tím, že to byl pes - samec. Zvažovali jsme totiž možnost, že bychom si první "darganní sle?nu" nechali sami pro sebe. Ale ona se žádná nenarodila …! Ale i tak jsme byli z Arbata nadšení a p?ekvapení z toho, jak se od za?átku dral do života, jak byl zv?davý, pohyblivý a jedním slovem kouzelný J. Skute?nost, že se narodil sám, ovlivnila nejenom rychlost jeho celkového vývoje, ale také jeho váhové p?ír?stky, ze kterých jsme z?stávali paf. Když se za?al stav?t na vlastní nohy a když poprvé otev?el o?i, p?estávala pro nás existovat televize a stále ?ast?ji jsme zvažovali, že si ho nenecháme i p?esto, že je není vysn?ná sle?na! Pravda ovšem je, že Atík, k našemu velkému zklamání, nám za?al velmi jasn? v p?edstihu dávat najevo, že tohle mrn? si teda na n?j dovolovat nebude a že dobrovolné soužití t?ch dvou v budoucnu nep?ipadá v úvahu! Ono si to mrn? dovolovalo zhruba to, co si kdysi na Atíka dovolovala Arbatova matka. Té zase nelze up?ít, že Arbatovy výzvy k boji, ke h?e,  alespo? ona snášela p?esn? tak, jak by se od správné matky ?ekalo a jak to pravd?podobn? odkoukala ve svém št?n??ím v?ku od Atíka. Bylo jasné, že soužití v této sestav? by p?ece jen nebyla procházka r?žovým sadem. A tak jsme se museli smí?it s tím, že Arbat p?jde do sv?ta. Ze všeho nejd?ležit?jší pro nás bylo, aby se dostal tam, kde ho budou mít rádi doopravdy - ne jen jako dopln?k t?eba k nov? postavené vile. Když od nás odjížd?l, m?l 9 týdn? a 18 kg.  Pevn? jsme doufali, že jsme snad opravdu ud?lali všechno proto, aby i z n?j vyrostl krásný, sebev?domý a novými majiteli milovaný kavkazan, který se za?adí mezi nejtypi?t?jší p?edstavitele plemene.