| Ze zpráv zasílaných do útulku … |
|
Bonbonka chválím až do nebe, už přišel na to, že čůrat se dá i venku!!!!!!! Snad už jsme se zbavili té jeho blokace, kdy mu to venku prostě nešlo. Čůrá i doma (špatně se odhaduje kdy se chystá čupnout a čůrat, protože pořád chodí s nosem na zemi - dokonale maskuje ), ale už i venku, takže teď bude jen otázka času, kdy bude venku čůrat víc než doma . Dneska byla ráno sranda, venku u nás prší, a když se Bonbonek o půl páté ráno vzbudil a šli jsme ven, tak se postavil ke dveřím, a jen koukal co to tam z toho nebe padá .... a ani ho nenapadlo, že by se šel proběhnout. Znechuceně se otočil k té trávě zády a jasně mi naznačil, že do toho počasí nepůjde ani za nic . Tak jsme šli dovnitř ..... a i tam jsem ho musela pochválit, protože je tak šikovný, že už se snaží chodit čůrat na podložku (takové savé podložky co se dávají starým lidem do postele). Máme ji v obýváku na zemi, a Bonbonek své potřeby směruje na ni - snaží se, opravdu . Třeba lujdu pustí na rozhraní, ale fakt se snaží!!!!! 16.4.2008
Tak Bonbonek je už u nás týden .... tak rychle to utíká!
Brzy to bude měsíc, co s námi Bonbonek bydlí .... a co se radujeme z jeho přítomnosti. Je čím dál šikovnější, pořád moc hodný a vděčný za všechno. Pořád je kamarádem také našich psů, a i psů našich přátel . Asi Vám naskakuje husí kůže když tohle čtete ... ale on je opravdu neskutečně kontaktní zvířátko, které ze sebe něco zvláštního vyzařuje!!!!! Ještě jsme nepotkali psa, který by Bonbonka varoval a nehodlal ho k sobě pustit. Samozřejmě, že "předvýběr" jeho psích kamarádů děláme nejprve my , a lustrátoři jsme pořádní , to se nebojte. Je zvláštní, že i na veterině se už očuchal a skamarádil s pejsky, u kterých nám majitelé tvrdili že jejich pes ostatní psy nesnáší .... a žasli jak ti jejich zuřivci začali kňourat poté, co se na ně Bonbonek upřeně podíval, stočil hlavičku na stranu a kňukl že by chtěl za nima . Tohle se nedá popisovat, to se musí vidět .... Největším kamarádem doma je pro Bonbonka Colinka, je sice veliká, ale duší stále velké dítě , a tak spolu s Bonbonkem řádí a hrají na hoňku , Bonbonek se jí vždycky někde schová, a pak se jí směje zpozarohu . Navzájem si "vybírají blešky" (oni žádné nemají, ale ožďubují se tak, že to vypadá jako by měli ), olizují se, vybízejí se ke hře .... podezříváme Bonbonka, že vyspěje dřív než naše roční Colinka . Doma je Bonbonek hezky poslušný, opravdu nám nic nezničil, čůrání a kakání venku už taky docela dobře zvládáme, když někdo přijde domů tak se s každým utíká přivítat ... je pořád jako usměvavé sluníčko . Dopoledne tráví v tom svém domečku, asi spí, protože se prý žádné zvuky od nás nelinou (babička nám chodí poslouchat přes dveře). A odpoledne s námi blbne doma i venku, tryskym přeskáče křesla i gauč, honí se za balonkem, bojuje s uzlíkem .... a nás už bolí ze smíchu bránice . 6.5.2008
Bonbonek se má dobře a skvěle prospívá. Váží už 5,5 kg (když jsme si ho od Vás přivezli, byl 2,5 kg mrňátko ) a je to čertisko, přesto pořád k zulíbání !!!! Už začal chodit s dcerou na cvičák, zkoušíme poslušnost .... tak sedni a lehni už zvládá velice dobře, obzvlášť když tuší že odměna bude sladká . I na cvičáku jsou z něj všichni naměkko ... nikdo nechápe jak se někdo mohl zbavit tak temperamentního a milého pejska. Je s každým kamarád, s lidmi i ostatními pejsky .... s naší Colinkou jsou ovšem nerozlučná dvojka ! V sobotu jsem se s Colinkou přišla podívat na cvičák, abych na vlastní oči viděla co se tam děje, a jak to dceři a Bonďovi jde .... no a co myslíte , když nás Bonbonek viděl, tak už se nedokázal soustředit na nic a měl oči jen pro Colinku. Pořád spolu běhají, Bonďa se jí věší na chlupy, navzájem se štenkrují .... a Colinka si ho hlídá jako by byl odjakživa její! Na tom cvičáku se jí vůbec nelíbilo, že ostatní tam na Bonbonka sahali a hladili si ho! Vždycky když se k němu někdo sehnul, tak hned na něj vrčela a dávala najevo že Bonbonek je její a nikdo si k němu žádné důvěrnosti dovolovat nebude! Ale Bonbonek je ve svém živlu, když se kolem něj každý točí, mazlí se moc rád , je mu jedno která ruka ho rozmazluje .... ale když na něj někdo z rodiny zavolá, okamžitě utíká zpátky k nám aby nás oblízal a my věděli že je nám věrný 26.5.2008
Tak se zas po čase ozýváme, všechny Vás zdravíme, a hlásíme že Bonďa už je "skoro chlap" ! Tento týden začal při čůrání zvedat nožku, už je přezubený (momentálně má ale vrchní špičáky zdvojené - staré ještě drží a nové už jsou v životní velikosti, budeme se radit s vetem jestli nebude dobré ty mlíčňáky vytrhnout), je přesrstěný (nejde ani popsat jaká mu narostla krásná, hebká a dlouhá srst ) a je z něj krásný, poslušný a sebevědomý pejsek !!!!!!! Byl s námi i na dovolené, byli jsme s partou přátel v Beskydech, a Boníšek byl samozřejmě s námi. Prožil s námi týden plný procházek a mazlení (byli z něj unešení i všichni naši spolubydlící). Absolvoval s námi i cestu z Trojanovic na Pustevny - nahoru lanovkou a dolů na koloběžce. Abych to vysvětlila - byl v batohu a dcera ho nosila buď na břichu, nebo na zádech. Vůbec neprotestoval a nezmatkoval, byl šikula!!!! Jinak šmaroval hezky pěšky, je neunavitelný, ale děsně milý a chytrý !!!!! 3.8.2008
Bonbon píše do útulku: Zdravím své vychovatele na Slovensku, a v Trnavském útulku obzvlášt ! Musím se Vás s něčím pochlubit - dneska jsem se stal "Beskydským voříškem" - no tedy skoro , ale na bedně jsem teda stál! Stáli jsme tam dohromady tři a pode mnou byla trojka, tak jsem byl asi třetí ... Moje mladá panička poskakovala radostí skoro jako já skáču pořád (já si totiž dokážu užívat života pořád, v horku i v dešti, na gauči i na cvičáku, no prostě úplně vždy a všude!). Seběhlo se to hrozně rychle, byl jsem s paničkou na své první výstavě (prý voříškyádě) a bylo tam takových tajtrlíků jako já mraky. Jedna fenečka tam dokonce vypadala skoro úplně jako já, moje stará panička (mamina od té mladé) na ni koukala a pak zas na mě ... prý to snad ani není možný, prý bychom si mohli dělat navzájem dvojníky! Všichni ti pesani tam byli báječní a krásní, každý byl originál, ale moje panička mě pořád ujišťovala že nejkrásnější jsem stejně já . A to jsem nakonec skoro byl ... ze všech těch pejsků co se tam naparovali a předváděli, jsem se probojoval do užšího finále a nakonec, jak už jsem říkal, mě panička postavila na takovou bednu s trojkou, postavili přede mě pohár, obložili mě nějakýma voňavýma pytlema (až doma jsem zjistil že v nich byly granule a všelijaké dobroty), obrovským pelechem a všichni tam paničce gratulovali a mě osahávali a žvatlali na mě jako bych byl nějaké mimino! Teda né že bych si to neužíval , já se mazlím hrozně rád !!!!! Tak jsem se s Vámi podělil o svůj dnešní úspěch, a mastím do pelechu, dneska to byl fakt náročný den! Pozdravujte všechny mé bráchy a sestřičky, a tomu šupákovi co mě s nima a s maminou donesl před útulek vyřiďte že na mě mohl být pyšný on, takhle se ze mě radují jiní, a je mi s nima dobře ! Váš Bonbonek (a paničky, kterým jsem diktoval) 13.9.2008
Už dlouho jsme se neozvali, ale Boníček (Bonbonek, Bonďa, Bobeš, Bobeček, Bobíšek, Boňásek ... no prostě zlatíčko ) se má stále dobře, alespoň doufám, že i on to tak vnímá. Neustále nás rozesmívá svými psími kusy, pořád vymýšlí nějaké kraviny a když se smějeme, tak je šťastný a vymýšlí ještě větší !!! Miluje když mu házíme balonky, když ho drbem na bříšku a za ušima ... miluje naši Colinku, pořád si spolu hrají! V květnu nám umřela naše nejstarší Biňuška, měla skoro 10 let a bydlela s Boníčkem doma. Je tu po ní smutno, Boníček už doma zůstal sám ... Musím ho ale hrozně moc pochválit, nikdy nám neudělal žádnou škodu, věnuje se pouze svým hračkám , zařízení domu ho vůbec nezajímá. A taky jak dospěl, tak se snaží hlídat , což je teda sranda, protože hlídání se ho snažíme odnaučit - na hlídání máme kavkazáky venku, Boníček je mazlící a tak štěkání doma po něm nechceme. On když vždycky venku slyší štěkat kavkazačky, tak zpozorní, celý ztvrdne a pak spustí taky. A když ho okřikneme, aby neštěkal a byl zticha, tak je vidět jak se nám chce zavděčit a být potichu, ale současně jak mu to hrdélko štěká samo ... a pak mu z tlamky lezou takové zvuky jako "muauaou" ... no chvílemi to zní i jako mňaučení )) On má vůbec takové nějaké kočičí manýry . Oblíbil si jedno okno se širokým parapetem! Vyskočí si na něj, pak si lehne a pozoruje cvrkot venku, sedí tam jak kočka . A když se něco šustne, tak za tím oknem hlídá jak ďas , štěká a skáče po okně, a kdybychom mu to okno otevřeli, tak je schopný z něj vyskočit a pelášit k plotu. Je to fakt komediant a náš domácí šašek . Je to opravdu hrozně milý pejsek, poslušný, chytrý, prostě zlatíčko !!! 5.7.2009 |
